O dva body Cup - aneb jak být druhý s nejvíce body

Z finálové bitvy škodováckého Octavia cupu v Brně si Petr Fulín odvezl stříbro konečného pořadí série, k titulu mu chyběly pouhé dva body. Byť se v tiskové zprávě promotéra spekulovalo nad nejrůznějšími scénáři posledního dvojzávodu, ten který nakonec ovlivňoval konečné pořadí Česká pojišťovna - Škoda Octavia cupu, by odhadl jen málokdo.

Vše začalo již ve volném tréninku, kde podle očekávání hráli prim jezdci ACA Autocentrály Hlučín. Za nimi se umístila červená auta stáje Auto Brejla, v silné formě se na domácí trati předvedl M. Kárný a až na šestém místě volné jízdy skončil Petr Fulín. Kvalifikace dopadla pro Petra, co do umístění naprosto stejně, ale neměl to tentokrát vůbec jednoduché. Skvělou formu totiž v průběhu celého víkendu předváděla Laura Hájková, která se před Petra dostala o 8 tisícin a posunula se před něj na šesté místo. Petrovi se zpočátku do přezutí přední nápravy nechtělo, 10 minut před koncem kvalifikace však prohlásil, že v neděli se zcela jistě pojede na mokru a ty dva zbylé slicky tedy obětuje na pokus vylepšit si kvalifikační pozici. Posledním rychlým kolem se sice přiblížil na 150 setin ke třetímu J.Dostálovi, ve vyrovnaném boji to však stačilo pouze k návratu na šesté místo. Laura tedy skončila sedmá, Jirka Jupa, který v posledním klání vystřídal Milana Martínka na šestém voze, si pro první nedělní jízdu vyjel devátou pozici, Daniel Skalický skončil jedenáctý, Tiki Ivoševič čtrnáctý a Tadeáš Martínek, který se trápil s rozhozeným nastavením zadní geometrie, nastoupil do prvního závodu z 21. pozice.

Start prvního závodu se pro naše jezdce bohužel neobešel bez kolizí, když se Jirka, snažící se vyhnout Nemecovi dotkl Laury, kterou boční náraz poslal na Bareše a která s prázdnou pneumatikou odstoupila z první bitvy, ještě před projetím první brněnské zatáčky. "Je to škoda, kvalifikaci jsem zvládla snad nejlépe v životě a těšila jsem se na závod, s aktéry jsem v pauze mezi závody celou situaci shlédla hned z několika kamer a došlo mi, že Jirka jinam nemohl, takže si útok ze sedmého místa musím nechat na příště," pronesla zklamaná Laura. Petr se ze šestého místa nádhernými manévry postupně dostal přes Brejlu, Vršínského a Dostála na třetí místo, na kterém po dvanácti okruzích protnul cílovou pásku. Velkou radost dělal týmu i Dan, který se bohužel až na závěr sezóny dostal do tempa a například v ranním warmupu doslova šokoval padock. Jeho jméno totiž ve výsledcích bylo na druhém místě... Stabilně hezký výkon potvrdil i v prvním závodě, když cíl viděl jako osmý a to jen díky zmařenému poslednímu kolu, ve kterém dvě pozice ztratil. Nejlepší výsledek v letošní sezóně předvedl i Tiki, který svedl několik hezkých soubojů a cílem projel na třináctém místě. Jirka Jupa se po kolizi s Laurou trápil s rozhozenou geometrií a s vypětím všech sil dojel šestnáctý. Tadeáš doplatil na tvrdý boj s Milanem Vaňkátem a hezky rozjetý závod se pro něj rázem otočil, cíl viděl jako devatenáctý.

Po prvním závodě si tým spočítal, že cíl, umístit Petra před Vaška Brejlu a tím si zajistit minimálně třetí pozici celkově, je splněn. Výpočty dokonce ukázaly, že i přes nekompromisní škrtací systém (každý jezdec škrtá dva nejhorší výsledky z celé sezóny) se Petr o bod posunul před J. Dostála a zároveň byl takřka jistý trůn pro Michaela Vorbu. Nikdo však netušil, jak dramatický závěr sezóny se teprve chystá...

Do druhého závodu nastoupil Petr z pátého místa, nevydařený start jej dokonce ještě před první zatáčkou odsunul na místo sedmé. Po prvním kole spadlo na autodrom pár kapek deště a okruh se rázem v několika místech proměnil v kluziště. V dalším kole se pořadí začalo míchat. Petr se postupně probojovával "driftovacím stylem" přes všechny své konkurenty a to včetně Vorby. Ve čtvrtém kole byl již druhý a náskok prvního Lisowskiho se začal zmenšovat. V pátém kole se ředitelství závodu patrně leklo odpovědnosti a rozhodlo o přerušení závodu. Na všech stanovištích tak byly rázem vyvěšeny červené vlajky a všichni jezdci najeli do boxové uličky, kde auta odstavili. Pod semaforem se objevila cedule "mokrý závod" a bylo jasné, že finálová bitva bude ještě zajímavá. Někteří jezdci totiž klidně nechávali své stroje na slickách, jiní naopak přezouvali na "mokré" pneumatiky. Atmosféra houstla, což dokazovalo, že například Petr si v krátké pauze neodpustil skrze nehořlavou kuklu jednu cigeretku pro uklidnění. Všichni jezdci našeho týmu pak vyjeli do zaváděcího kola na mokrých pneumatikách a regulérní startovní procedura - a to již třetí, mohla začít. V okamžiku, kdy jezdci dokroužili na startovní rošt, se postupně u některých aut začaly objevovat hevery a před chvílí nazuté pneumatiky na mokro zase mechanici vraceli do stojanů a na obě nápravy se obouvaly slicky. Petr nejprve povolal své mechaniky, aby mu auto přezuli, když však viděl před sebou Vorbu s "mokrými" koly, rozhodl, že nebude riskovat a že pojede na stejném "materiálu". Stejný nápad dostal i Jirka Jupa, ovšem s tím rozdílem, že přezutí skrze své mechaniky skutečně provedl. Ostatní jezdci Vekra racing - ČSMS týmu nechali pneumatiky na vodu.

Umístění jezdců na startovním roštu určovalo pořadí, ve kterém se nacházeli nikoliv v okamžiku přerušení závodu, ale dvě kola před, což Petra vrátilo zpět za Dostála s Vorbou a start absolvoval ze čtvrté pozice. První dvě kola se jezdci na mokrých pneumatikách drželi ve výhodě, Petr dokonce opět předjel Vorbu i Dostála a následoval prvního Lisowského. Po dvou odjetých kolech, trať mimo dvou zatáček kompletně oschla a pořadí se začalo neuvěřitelně promíchávat ve prospěch jezdců se "slicky". První se přes Petra probojoval Jirka Jupa, následovali Vršínský, Bareš, Gotwald a další, nicméně Vorba se stále držel za Petrem a bylo jasné, že oba favorité se s vozem perou... Počáteční scénáře o celkovém vítězi počítali u obou jezdců s bodovým přídělem za první, druhá, třetí a maximálně čtvrtá místa. Nikdo nepředpokládal, že oba pojedou na osmých či devátých pozicích, které však nebyly definitivní, neboť konečné pořadí druhého závodu určoval součet časů každého jezdce z první i druhé části. To znamená, že ani 15 minut po dojetí ještě nikdo nevěděl, kdo získal letošní titul, Petr zdramatizoval počty tím, že zatímco Vorba do konečného pořadí nutně potřeboval jakékoliv body z druhé jízdy, náš jezdec si zcela určitě druhou jízdu škrtne jako nejhorší výsledek a naopak připočte podstatně lepší umístění. Trpká však byla zpráva promotéra, že "to" nevyšlo o "trapné" dva bodíky...

Ostatním našim jezdcům sice nešlo o přední pozice v konečném pořadí, zážitek, který jim poskytla přerušená druhá jízda, klouzání se slicky na mokru či nerovný boj s "mokrými" na suchu, byl pro ně zcela jistě nejsilnější z celé sezóny. Jirka Jupa si zklamání nad první jízdou, kdy mu nedošlo, že jeho střet s Laurou byl nešťastný, nešlo mu zabránit a nesmyslně si jej dával za vinu, vynahradil nejlépe, jak to šlo - druhý závod jednoduše vyhrál. Dan se sice v úplném závěru probojoval za Petra přes Vorbu, nicméně součet obou časů z druhé jízdy ho odsunul na desáté místo. Tiki se ve druhé jízdě doslova podruhé narodil. V první zatáčce dostal smyk, a když se vracel pozadu zpět na trať, jen se štěstím ho minul v obrovské rychlosti Konopka. Představa, že by jezdec z Hlučínské ACA autocentrály trefil Tikiho levé přední dveře, byla mrazivá... Společně s Tadeášem pak nerovným bojem, daným nesprávnou volbou pneumatik, dojeli do cíle na 18. resp. 19. místě. Laura si částečně ve druhé jízdě spravila chuť, když se dokázala na mokrých gumách udržet na čtrnáctém místě.

Všichni jezdci se v závěru shodli na tom, že finálový víkend byl navzdory zimě a dosaženým výsledkům nejhezčím podnikem letošní sezóny. Shodně to viděl i Petr, který předvedl nádherné souboje a víkend si užil. To, že titul nakonec nezískal, mu nijak na zážitku neubralo. Navíc jeho výkon v celé sezóně byl nejstabilnějším z celého takřka třiceti členného startovního pole. Před škrtáním má totiž bodů 230, zatímco druhý a třetí Vorba s Dostálem shodně bodů 211. Paradoxní je, že v loňské sezóně bmw challenge Petra o titul připravilo "neškrtání", v letošním Octavia cupu je to přesně naopak.

A jak hodnotí výsledek a průběh celé sezóny sám Petr: "Samozřejmě, že ty dva bodíky nebo vlastně i celý ten škrtací systém trošku zamrzí, ale závodění, předjíždění, příprava a testování mě neskutečně baví, konečné pořadí je vlastně jen jakousi třešničkou, která potěší. A pokud bych měl být soudný, tak zatímco já mám licenci dva roky a do té doby jsem nic nejezdil, většina ostatních jezdců jede Octavia cup déle a někteří z nich dokonce sedí od šesti let v motokáře. Takže já to druhé místo vidím jako fantastické zadostiučinění. Myslím, že po závěru letošního cupu je čas na neskutečnou pochvalu všem mechanikům Vekra-ČSMS racing týmu, kteří nejen že odvedli naprosto bezchybný výkon, ale zároveň týmu věnovali tolik času, že jim na své soukromí zbylo jen minimum."

No a my dodáme: "Petře, děkujem!"